Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek
aktualizováno: 15.06.2009 20:36:07

Jorkšírský Teriér

O plemeni

Yorkšírský teriér se v současné době řadí k těm nejpopulárnějším a nejčastěji chovaným společenským psům. Díky svému roztomilému vzhledu a malému vzrůstu se stal tak oblíbeným luxusním plemenem, chovaným v bytě, že se s ním můžeme setkat takřka všude. Mohlo by se zdát, že yorkšírský teriér je choulostivý, zhýčkaný mazlíček, ale opak je pravdou. Tento malý psík je navzdory svému vzhledu velmi energický a houževnatý, temperamentní a sportovně založený.

Historie

Yorkšírský teriér původně patřil ke psům chovaným anglickou chudinou. V 11. století platil pro poddané v Anglii zákaz lovu a dokonce i zákaz chovu velkých loveckých psů. Z toho důvodu vyšlechtili horníci z oblasti West Riding v hrabství Yorkshire malého robustního psíka, který uměl chytat krysy a potkany a příležitostně lovil i králíka. Na vzniku yorkšírského teriéra se patrně podíleli nízkonozí skotští teriéři. O jeho dlouhou hedvábnou srst se pravděpodobně zasloužil maltézáček. Původní poslání yorkšírského teriéra nebylo právě lehké. Doprovázel horníky do šachet a v přádelnách působil jako krysař. Angličtí dělníci pořádali pro své psy dokonce i zápasy s krysami. Přerod u yorkšírského teriéra z pracovního v luxusního psa se udál koncem 19. století. V 19. století, v době průmyslové revoluce se mnoho lidí stěhovalo za prací ze Skotska do Anglie, do hrabství Yorkshire a Lancashire, aby zde nalezli obživu jako dělníci v textilkách a dolech. Přiváželi s sebou svoje malé psíky, malé teriery, kteří je měli chránit před krysami, které je obtěžovali v jejich chudých obydlích. Tito psi měli dlouhou srst, většinou byli šedostříbrní, ocelově modří nebo black and tan. Jedním ze způsobu obživy se stává i chov psů. Pod názvem Scotch Terrier byli vystavováni všichni terieři skotského původu. Byli rozděleni podle váhy a to třída pod 5 liber, psi mezi 5-7 liber a nad 7 liber . (angl.libra = 453,6 g) Clydesdale terrier a paisley terrier jsou považováni za předky jorkšírského teriera. Mohl být přikřížen black and tan toy terrier, možná i dandie dinmont terrier a maltézský psík. Za otce dnešního jorkšírského teriera je považován jeden z nejznámějších jorkšírský terier Huddersfield Ben, který se narodil v r. l865 a vážil 5,5 kg. Chovatelem byl p. Eastwood, který jej prodal pí M.A. Forsterové do Bradfordu, která absolvovala mnoho výstav a stala se velkou chovatelkou a milovnicí tohoto plemene. Chov Jorkšírského teriera se úspěšně rozvíjel, tento psík získával stále více obdivovatelů a v r. l886 bylo toto plemeno zapsáno do chovné knihy English Kennel Club pod názvem Yorkshire terrier a roku 1898 byl v Anglii založen první Yorkshire Terrier Club na světě.

U nás se stala základem chovu fenka Theresens Amatrix, která byla kryta psem Mendes Ingo a l8.května l966 se z tohoto spojení narodili tři psíci – první štěňátka u nás. Majitelkou jednoho psíka se stala paní Olga Peciánová, která se svou sestrou Dr Bradleovou dovezla několik fen ze SRN. Zájem o chov těchto psíků byl veliký. Dr Bradleová se stala předsedkyní Klubu chovatelů neloveckých terierů, který byl založen v roce 1978. Později přejmenován na I.CZ Yorkshire terrier club se sídlem v Praze.

Popis

Yorkšír je živý, inteligentní teriér, s dlouhou, rovnou srstí, která je od špičky nosu až ke konci ocasu rozdělena pěšinkou. Tělo je kompaktní, dobře propracované, vyjadřuje sebevědomí a temperament. Ideální hmotnost je mezi 1800-2800g, nicméně chovný pes by neměl vážit méně než 2000g. Standartem povolená váha je až do 3200g. Ideální váze nejlépe odpovídá výška 20-24 cm. Stavba těla je pevná a krátká. Velmi důležitá je hřbetní linie, která musí zůstat rovná i za chůze. Přední i zadní končetiny jsou rovné a pevné, zadní kolenní kloub musí mít správné zaúhlení, které ovlivňuje pohyb psa. Tlapky jsou uzavřené, přední o něco větší než zadní. Psi se správným pigmentem mají černé drápky. Ocas je kupírovaný (není podmínkou) a nesený vzpřímeně. Hlava je poměrně malá a plochá , čelo nesmí být příliš výrazné. Oči jsou středně velké, tmavé a lesklé, s živým,inteligentním výrazem. Oční víčka musí být tmavě pigmentovaná. Poměrně malé uši jsou vztyčené, ve tvaru obráceného V a velikostí odpovídají celkové velikosti psa. Skus by měl být nůžkový, ale někdy je tolerován i zkus klešťový. Jedním z nejdůležitějších znaků tohoto plemene je srst, která je u mladších psů střední délky, ale u starších jedinců je vyžadována srst dlouhá až na zem. Měla by být lesklá rovná a hedvábná, v žádném případě nesmí být vlnitá. Barva srsti je ocelové modrá, srst na hlavě a na hrudi má světle zlaté pálení, které je i na končetinách.

Charakteristika a péče

Živý, inteligentní výraz očí tohoto malého psíka vypovídá mnoho o jeho povaze. I přes svůj malý vzrůst a nevinný vzhled je to velice ostrý, živý, odvážný a vždy ostražitý pes. K neznámým lidem se chová poněkud nedůvěřivě a odtažitě, ale svého pána miluje nadevše. Je to oddaný psík, který ochotně a rád doprovází svého majitele všude, kam se hne. Spokojí se i s nošením v košíčku nebo speciální tašce, jen když může být na blízku tomu svému člověku. Yorkšírský teriér rozhodně nepatří mezi zrovna nejposlušnější. Tento malý psík je velice tvrdohlavý, proto musí být jeho výchova pečlivá a důsledná. Přestože patří mezi nejmenší psí plemena světa, miluje pohyb a dovádění, a proto je i vhodným účastníkem závodů agility a jiných psích sportů. Pravidelný pohyb je pro toto plemeno velmi důležitý, už jen proto,že mají sklon k tloustnutí. Yorkšírský teriér je poměrně robustním a odolným plemenem, které není nijak přecitlivělé, nebo přehnaně náchylné k onemocněním. Toto pravidlo ale rozhodně neplatí u neduživých, extrémně malých jedinců, kteří jsou výsledkem snahy velice nezodpovědných chovatelů o co nejmenší vzrůst. Údržba srsti je velice náročná. Krásná lesklá srst sahající až k zemi, jakou vídáme u výstavních psů je výsledkem dlouhých hodin péče a vyžaduje mnoho trpělivosti jak od psa, tak od jeho majitele. Základem péče o srst je pravidelné pročesávání a kartáčování. K dosažení co největší délky je třeba srst psa balíčkovat.

Péče a zdraví:
V případě, že plánujete se svým jorkem účast na výstavách , pak je velmi náročná péče o jeho srst. Tu bychom neměli podceňovat a začít musíme od prvních dnů. Nutné je denní česání, aby štěně dokonale přivyklo a stalo se to pro něj příjemnou samozřejmostí. Okolo šestého měsíce se začíná srst balíčkovat. (Jednotlivé prameny dobře pročešeme – cucků zbavená srst se napustí kvalitním olejem, zabalí se do proužků hedvábného papíru a upevní se gumičkou). Nezbytné je časté koupání s použitím kvalitní kosmetiky. Té je dnes na trhu velký výběr a každý si musí vyzkoušet, která nejlépe vyhovuje právě jeho pejskovi. Někdy se setkáváme s názorem, že natáčení psů je týrání. Mohu všechny odpůrce natáček uklidnit, neboť naopak díky jím může i superšampion běhat venku s ostatními, spát v posteli, zkrátka žít jako všichni ostatní. Pokud některou z natáček více utáhnete a pejskovi je to nepříjemné, buďte si jisti, že si jí buď sami povolí a nebo Vám to dají patřičně najevo. S natáčením musíme začínat postupně – například po jedné natáčce na bok a když si zvykne, přidáváme. Máme-li jorka jen na mazlíčka, postačí pročesání a vykoupání dle potřeby. Můžeme si také vybrat některý ze slušivých střihů a nechat pejska ostříhat. Tím si ovšem definitivně uzavřece cestu na výstavy. Velkou výhodou je, že jork nelíná a nenacházíme tedy srst všude po bytě. U jorků se stříhá horní třetina oušek. Některý štěňátkům se postaví ouška sama, někdy jim musíme pomoci a to tím, že ouško složíme do kornoutku a u hlavičky se oblepí leukoplastí.

Přestože jork je velmi malý, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Nejdůležitější je vždy prevence a to především co se týče infekčních onemocnění. Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby a to jak řezáky, tak i špičáky. Toto musíme hlídat a v případě potřeby dát odstranit odborným lékařem, jelikož perzistující zuby mohou negativně ovlivnit skus. Velmi často se objevuje zubní kámen, kterému se dá předejít pravidelným čištěním zubů. Používáme pastu určenou pro pejsky, nikdy ne lidskou. Co se týče stravy, máme na výběr průmyslově vyráběnou stravu (granule) a nebo klasickou - doma připravenou. Milují zeleninu (mrkev, papriku) i ovoce.

Chov

Pes i fena s průkazem původu, chtějí li mít štěňátka s PP se musí zúčastnit bonitace. Při bonitaci, které jsou pořádány jednotlivými kluby, rozhodčí pro posuzování exteriéru psů posuzuje daného jedince dle bonitační karty a jeho kvalit. Pokud vyhovují všechny plemenné znaky dle standardu a nemají žádné z chovu vylučující vady, jsou uznány chovnými. Bonitace se smí zúčastnit jedinci s PP, kteří dovršily věku 12ti měsíců. V chovu smí být použiti jedinci od 15ti měsíců, kteří byli při bonitaci uznáni chovnými. Krycího psa si majitel feny vybírá sám a nebo může výběr nechat na poradci chovu – chov je tzv. řízený. 

Štěňata, kterých ve vrhů nebývá mnoho ( v průměru asi 3) se vždy rodí černá. Zlatavé pálení se začíná objevovat až později. Komu nevadí poměrně náročná úprava srsti, pro toho je yorkšírský teriér opravdu zábavným, přítulným a hravým společníkem. Není divu, že si tento atraktivní psík s osobitým charakterem získal tolik obdivovatelů.

Orientační cenová relace:
Cenu si určuje každý chovatel sám. Záleží na rodokmenu, kvalitě a původu rodičů, na jejich výstavních ohodnoceních, ale hlavně na kvalitě a přednostech konkrétního štěněte. Orientačně 10 až 20 tisíc Kč. (Může být i mnohem vyšší).

TOPlist